Cestou na naši dovolenou na Sázavu jsme se na jeden den zastavili v Pardubicích. Jako vždy a všude jsem si naplánovala cestu za turistickými známkami, takže okruh Pardubicemi byl ovlivněn počtem známkových míst. Byl první den dovolené a poslední letošní teplý den. Teploty v rozpáleném městě se šplhaly přes 30 stupňů. Zkrátka ideální čas na procházky ve městě. Ale co se dá dělat, přeci kvůli horku nevzdám lov na turistické známky. První zastávkou bylo historické centrum města, pěkné náměstí, věž kostel, to všechno jsem čekala, ale co jsem nečekala bylo obrovské množství všudypřítomných cyklistů, koloběžek a cyklistických stezek. Pro mě, člověka z města, kde je všechno buď z kopce nebo do kopce jev naprosto nevídaný. Dokonce bylo vidět, že tady funguje systém sdílených kol a koloběžek, které stály zaparkované téměř na každém rohu. Odolala jsem pokušení se svézt na koloběžce a procházela jsem město pěšky. Navštívila jsem i místní pivovar (má vydanou turistickou známku) a pak jsem opustila centrum a vydala se k řece, kde jsem navštívila parník, který funguje jako restaurace na vodě a současně někdy vyplouvá jako výletní loď po řece. Pak jsem zamířila k zámku, který tvoří dominantu města. A tady jsem zaznamenala další zajímavost Pardubic. Rozsáhlé a pěkně upravené parky. Prošla jsem se tedy po parcích a prohlídku jsem zakončila opět v historickém centru, kde jsem neodolala a zakoupila pravý pardubický perník. Pardubice už ale navždy pro mě nebudou městem perníku nebo Velké Pardubické, jako dřív, ale městem sdílených kol a koloběžek.
Komentáře
Okomentovat